Rhodéský ridgeback byl odjakživa můj vysněný pes a myslím si, že u nás už ani jiná rasa nebude. Vlastně kvůli Egince jsem změnila i povolání abych na ní měla čas. S manželem jsme si jí nadělili jako svatební dar a nikdy jsme nelitovali. Je to prostě člen rodiny. Ikdyž jsem nechtěla aby ležela na gauči tak už od začátku tam má svoje místěčko, prostě pelíšky zatím žádná firma nedělá tak pohodlný jako je sedačka :-)). Ještě bysme si rádi nechali pro Eginku nějakou ridgebacčí kamarádku aby si spolu mohli hrát, protože mi kolikrát přijde že jí někdo takový moc chybí.
Naše Eginka je strašně fixovaná na rodinu , až si někdy říkáme že je vysloveně "závislák" :-), všude jezdí s námi a nedej bože kdybysme jí dali k někomu hlídat, to pak je hrozný trpitel. To už radši bude chvilku zavřená sama v domě. Má nás nejradši všechny pohromadě, jakmile jeden z nás chybí snaží se nás dát dohromady, stačí když manžel kouká na televizi a já už spím, chodí si pro něj každou půlhodinu aby už si šel taky lehnout. Miluje procházky, ale největší radost jí udělá manžel když jí vezme na kolo, z toho je úplně vyřízená a není k udržení.














